Rodinná dovolená vs. focení: Souboj, který nemá vítěze

Rodinná dovolená vs. focení: Souboj, který nemá vítěze

Představte si, že jste fotograf (tj. zajímá vás hodně focení) a zároveň otec rodiny. Zní to jako ideální kombinace pro dovolenou, že? No, řeknu vám, není to med. Zvlášť když máte v plánu zachytit krásy tatranského plesa a vaše rodina má… řekněme, jiné priority.

Plán focení

Plán byl jednoduchý: Vstát brzy za kuropění, nacpat do sebe snídani a vyrazit k plesu dřív, než se tam nahrnout davy turistů a než nebe vypustí svůj hněv v podobě bouřky s pořádným deštěm. Realita? Ta byla jak už tušíte trochu jiná.

Harmonogram, aneb není nad jasný plán focení

  • Budíček v 6:45. Dobrý začátek, říkáte si. Jenže pak zjistíte, že snídaně je od 7:30. Rodina remcá, že jste je vzbudili zbytečně brzy. Ale jak je znám, stejně by dřív než v 7:30 nebyli schopni se vypravit. Klasika.
  • Snídaně měla trvat 30 minut. Jenže kdo by odolal té božské a bohaté nabídce? Po hodině hodování konečně vyrážíme. Tedy, skoro. Nejmladší (je mu třináct let) ratolest si vzpomněla, že musí na toaletu. Perfektní.
  • No, co se dá dělat. Po 15 minutách čekání v autě mu volám, kde je. Manželka na mě kouká, jako bych mu způsobil újmu. Po dalších 20 minutách konečně dorazí. Chystám se odjet. A manželka? Ta si zase vzpomněla, že si nevzala hůlky. Grrr.
  • Když už jsme konečně na cestě, v polovině cesty zjistíme, že náš třináctiletý dobrodruh má místo bot do hor stále ony crocsy. Otočka a zpět na hotel. Fakt už nadávám.
  • K parkovišti dorazíme kolem 9:45. Ani nemluvím o tom, že ranní déšť ustoupil a mezi 8:00 a 10:30 se tvořila v Tatrách nádherná mlha. Kdybychom tam byli v těch vysněných deset hodin dopoledne…
  • K plesu dorazíme krátce před polednem. Lidí je tam už hromada a bohužel stále přicházejí další. Zase začíná pršet a občas zahřmí. Přesto se odhodláme na procházku kolem plesa. Opravdu, stojí za to.
Rodinná dovolená vs. focení: Souboj, který nemá vítěze
Rodinná dovolená vs. focení: Souboj, který nemá vítěze

Poznatky k přírodní nádheře

Morskie Oko (slov. Morské oko) je největší jezero ve Vysokých Tatrách (i v celých Tatrách), má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Leží v nadmořské výšce 1395,4 m v údolí Dolina Rybiego Potoku v Polsku pod Rysy. Obvod jezera je 2613 m, délka asi 862 m a šířka 566 m. Objem vody činí 9 935 000 m³. Jezero je ledovcového původu.
Info přebráno z wikipedie

  • Cesta k plesu je nenáročná.
  • Ukazatel u parkoviště ukazuje 2h 30 minut, ale dá se to jít rychleji.
  • Bohužel je cesta asfaltovou silnicí. Auta po ní sice nejezdí (vyjma pracovníků parku a nejspíš obsluhy), ale…
  • Není chráněná moc stromy, takže za pěkného počasí do vás bude pražit sluníčko a chodidla si také moc neodpočinou.
  • Dá se využít možnost svezení na voze taženého dvěma koni. Jako turisté jsme nevyužili, ale po zkušenosti bych se nejspíše k jedné cestě povozem nebránil (můžete jet jak nahoru, tak i dolu).
Reportážní fotografie, Miloň Čepelka
předchozí Reportážní fotografie z akcí
následující Víkendové dobrodružství, Dolomity
Fotograf, víkendové fotografování, Dolomity

Není možné komentovat.

You can enable/disable right clicking from Theme Options and customize this message too.