paní Podhajská, zahradnice
Příběh fotografie
Jaké to bylo být součástí tohoto focení
Nejdříve jsem měla z focení obavu, ale pak mě někteří sousedé přemluvili a teď ten krok hodnotím pozitivně.
Co pro vás znamená koníček, při kterém vás fotograf zachytil?
Můj koníček týkající se rostlin, ať už jejich pěstování v květináči nebo na zahradě, ale především péče o jejich životní prostředí je součástí mé celoživotní aktivity a profese na ochraně přírody.
Vzpomínáte si na okamžik z focení, který vás nejvíc rozesmál nebo dojal?
Atmosféra při focení byla příjemně uvolněná, moc se mi líbila. A to, že krásné věci mohou vzniknout kdekoli, to potvrdil i Radkův ateliér v garáži.
Co byste chtěla, aby si lidé zapamatovali, když se na vaši fotku podívají?
Potěšilo by mě, kdyby se přes tu fotku předávala dál láska k přírodě.
Jaké to je být součástí vzpomínek na náš městys?
Je to pro mě minulost i současnost. Moje rodina ze Škvorce pochází a už od dětství se tu stále cítím jako doma, i když teď už sem jezdím především na zahradní relax.
Střípky z fotografování
Neznali jsme se. Jen jsem věděl, že miluje rostliny a zahradu. V hlavě jsem měl scénář: ruce zabořené v hlíně, tváře s pihami od zeminy, takové to „právě jsem přesadila půl záhonu a jsem šťastná“. No… zkuste to chtít po dámě, když jí chcete fotit portrét. 😊
Takže kompromis. Žádné bahenní lázně, ale kytičky jsme použili. A hlavně, snaha nalézt atmosféru. Čas nás tlačil, ale stejně jsme stihli to nejdůležitější: pár minut povídání, uvolnit ramena, najít úhel, kde to v očích jiskří. A jiskřilo! Na konci mi pani Podhajská řekla, že se už dlouho tolik nezasmála. To mě dostalo víc než všechny ty megapixely světa.
Pak přišla studená sprcha od Lea (mého průvodce touto sérií): „Hele, není to ono.“ A to měl ten kujón pravdu. Ne proto, že by fotka nefungovala, ale protože moje a i jeho původní představa byla mnohem „špinavější“. To je přesně ten rozdíl mezi pány a dámami: chlapi to moc neřeší, dámy chtějí vypadat hezky za každé situace. A já zatím nemám srdce je prostěb nutit do hlíny nebo jiných „radostí“. (Pracuju na tom. 😅)
Tak tady je výsledek. Ne „gardening fashion story“, spíš poctivý portrét ženy, které je dobře mezi květinami. A víte co? Taky je to pravda.
A za mne shrnuto: Emočně 9/10 (ten úsměv je zapsaný do mé paměti), konceptuálně 7/10 vůči původní „špinavé“ vizi. A to je krásný základ, na kterém se dá stavět. Příště tomu dáme ještě špetku zeminy – a bude to ono. 🌱
Fotografie je o emocích. Ten den byla radost slyšet i vidět.
Věci technické
iso: 80
clona: f/2.2
čas: 1/250 s
o. vzdálenost: 80 (60) mm
parametry výsledné fotografie (tiff): 8247 x 10996 px, 1 270 MB
stativ: ano
postprodukce: capture one, photoshop
foceno v ateliéru ve Škvorci
bylo použité textilní pozadí
byla použitá dvě stálá LCD světla
