Jak vybrat místo portrétu, které vám sedne

Portrét může vzniknout v parku, doma, v kavárně, ve firmě i na místě, kde jste se poprvé potkali. Jenže právě proto není odpověď na otázku, jak vybrat místo portrétu, tak jednoduchá, jak vypadá. Dobře zvolené prostředí člověku pomůže uvolnit se a fotografii dá příběh. Špatně zvolené místo umí zkazit i hezké oblečení, dobrou náladu a velmi trpělivého fotografa.

Místo není jen kulisa. Určuje světlo, barvy, tempo focení i to, jak se před objektivem budete cítit. Cílem přitom není najít nejfotogeničtější roh Prahy. Cílem je vybrat prostor, ve kterém budete na výsledných snímcích pořád poznávat sami sebe.

Začněte tím, k čemu portrét skutečně potřebujete

Jinou atmosféru bude mít rodinný portrét →, jinou fotografie pro osobní značku a jinou profilová fotka pro advokáta, architektku nebo manažera. Než začnete hledat konkrétní lokace, pojmenujte si, co mají snímky říkat.

Pro profesní portrét často funguje čisté, klidné prostředí. Nemusí být sterilní, naopak. Kancelář s hezkým světlem, moderní interiér nebo městská architektura dokážou dodat snímku důvěryhodnost i charakter. Důležité je, aby pozadí nepůsobilo jako náhodně vybraný kout mezi tiskárnou a věšákem na kabáty.

U rodinného focení bývá nejcennější možnost pohybu. Děti nepotřebují dokonalou lavičku, ale prostor, kde mohou běžet, objevovat a na chvíli zapomenout, že se fotí. Park, zahrada, lesní cesta nebo místo, kam běžně chodíte na procházku, pak dává fotografiím přirozenost bez zbytečného přemlouvání.

Individuální portrét může být mnohem osobnější. Pokud milujete město, nemusíte předstírat lesní vílu jen proto, že je zrovna podzim a všude jsou listy. Jestli se cítíte dobře v kavárně, v ateliéru, doma s knihou nebo při procházce mezi starými domy, je to dobrá stopa.

Jak vybrat místo portrétu podle toho, kde jste sami sebou

Nejhezčí lokace bývá často ta, kde se nemusíte hlídat. Pro někoho je to klid u vody, pro jiného ruch města. Někdo se uvolní až ve chvíli, kdy má v ruce kávu, další potřebuje otevřený prostor a možnost se nadechnout.

Zkuste si položit jednoduchou otázku: Kde bych se cítil dobře, kdyby mě tam někdo fotografoval dvacet minut? Ne kde by to podle sociálních sítí mělo vypadat dobře, ale kde byste se dokázali normálně pohybovat, mluvit a smát. Póza se dá jemně vést. Pocit, že někam nepatříte, se ale z fotografie schovává mnohem hůř.

U párů fungují místa spojená se společným časem. Nemusí jít o první rande se slavnostní cedulkou. Stačí oblíbená čtvrť, cesta, kterou chodíte venčit psa, nebo zahrada u domu, kde spolu trávíte léto. Takové prostředí má výhodu, že už samo o sobě vyvolává přirozené reakce.

Domácí focení je často podceňované. Přitom právě doma vznikají velmi intimní a pravdivé portréty, zvlášť u rodin s malými dětmi nebo lidí, kteří nemají chuť stát před objektivem na veřejnosti. Potřebujete hlavně dostatek denního světla, trochu prostoru u okna a ochotu na chvíli uklidit věci, které na fotografii opravdu být nemusejí. Hromada prádla sice vypráví příběh života, ale ne každý ho chce mít zarámovaný v obýváku.

Světlo je důležitější než slavná adresa

Krásné místo bez dobrého světla bývá jen krásné místo. Portrét potřebuje světlo, které lichotí pleti, vytváří prostor a neruší výraz. Proto při výběru lokace vždy řeším také čas focení.

Venkovní portréty obvykle nejlépe fungují ráno nebo později odpoledne, kdy slunce není tvrdé a nízké. V létě může být polední světlo nepříjemné nejen na pohled, ale i na focení. Člověk mhouří oči, na obličeji vznikají ostré stíny a během pár minut má pocit, že absolvuje zkoušku odolnosti, ne příjemné focení.

To neznamená, že se v poledne nedá fotit. Jen je potřeba hledat otevřený stín, podloubí, světlý interiér nebo místo, kde světlo přichází nepřímo. Fotograf dokáže situaci technicky zvládnout, ale vhodná lokace dává mnohem větší prostor soustředit se na vás.

U interiérů sledujte okna. Velké okno s měkkým denním světlem často udělá pro portrét víc než drahé dekorace. Naopak místnost osvětlená jen žlutými stropními světly může na snímcích působit unaveně a nepřirozeně. Někdy je lepší zhasnout, otevřít závěsy a nechat pracovat den.

Pozadí má doplňovat, ne soutěžit

Místo portrétu by mělo mít charakter, ale nemělo by na sebe křičet. Barevná zeď, zajímavá architektura nebo výrazná příroda mohou fungovat skvěle. Problém nastává ve chvíli, kdy divák nejdřív řeší reklamní poutač, zaparkované auto nebo barevný kontejner a až potom si všimne člověka na fotografii.

U business portrétů je dobré přemýšlet také nad barvami značky a způsobem použití snímků. Pokud budou fotografie na webu, v médiích nebo na profesních sítích, hodí se vytvořit více variant. Jednu čistší, s dostatkem volného prostoru kolem postavy, a druhou osobnější, která ukáže kontext vaší práce. Právě střídání detailu, prostředí a různých formátů dělá výstup použitelnější.

Pro rodinné snímky bývá pozadí nejhezčí tehdy, když nepůsobí naaranžovaně. Tráva, stromy, světlá zeď, cesta nebo struktura města stačí. Nehledejte deset atrakcí na jednom místě. Děti i dospělí ocení, když se nemusí každých pět minut přesouvat za dalším dokonalým záběrem.

Myslete na pohodlí, soukromí a plán B

Praktické věci nejsou nuda. Často rozhodují o tom, jestli focení proběhne v klidu. U venkovní lokace si ověřte, jak daleko se jde od auta, zda je poblíž toaleta, jestli se dá někde převléknout a jak moc bývá místo rušné. V dlouhých šatech, s kočárkem nebo s dvouletým dítětem se i krátká cesta po kamenité stezce může změnit v malou expedici.

Soukromí ocení hlavně lidé, kteří se před fotoaparátem necítí úplně jistě. Rušné centrum má energii a vizuálně funguje výborně, ale ne každému vyhovuje, když kolem něj procházejí desítky lidí. V takovém případě je lepší zvolit klidnější ulici, park ve všední den nebo interiér.

Počasí je další proměnná, kterou nelze poručit. Mírně zatažená obloha není důvod k panice, pro portrét bývá naopak velmi příjemná. Déšť, silný vítr nebo vedro už mohou změnit plán. Dobré je mít předem domluvenou variantu v interiéru, kryté místo nebo možnost přesunout termín. Nejde o dramatický scénář, jen o rozumnou přípravu.

Oblečení a místo by měly mluvit stejnou řečí

Nemusíte ladit vše do jedné barvy, ale prostředí a oblečení by se neměly vzájemně hádat. Formální oblek se krásně vyjímá v čistém městském prostoru, moderní kanceláři nebo elegantním interiéru. Na lesní cestě může fungovat také, ale výsledek bude mít jiný příběh.

U rodinného focení vypadají dobře barvy, které spolu jemně souzní a nekřičí. Pokud se chystáte do výrazně zeleného lesa, není nutné, aby všichni přišli v zelené. Snadno pak splynete s pozadím jako velmi dobře naladěná turistická skupina. Neutrální odstíny, přírodní materiály a oblečení, ve kterém se dá sedět, běžet i obejmout, bývají bezpečná volba.

Když si nejste jistí, pošlete fotografovi předem fotku oblečení nebo popis místa. Krátká konzultace často ušetří ranní zmatky i rozhodování mezi třetím a čtvrtým svetrem.

Nechte si poradit, ale nenechte si vzít vlastní příběh

Fotograf zná lokace, ví, kde funguje světlo, kdy bývá klid a jaké místo odpovídá typu focení. V Praze, ve Škvorci i v okolí se dají najít zákoutí, která vypadají skvěle na fotografii, i když byste kolem nich při běžné procházce možná jen prošli. Doporučení proto dává smysl, zvlášť když chcete mít jistotu, že místo bude praktické i vizuálně silné.

Zároveň se nebojte přinést vlastní nápad. Neexistuje pravidlo, že kvalitní portrét musí vzniknout u romantické aleje nebo před betonovou zdí. Když prostředí odpovídá vám a účelu snímků, má větší cenu než dokonale módní kulisa.

Vyberte místo, kde se můžete na chvíli zastavit, být spolu nebo sami se sebou a zapomenout na to, že se fotíte. Právě v té chvíli portrét přestává být jen hezkou fotografií a začíná být vaším obrazem.